Podej emocím ruku

Včera v průběhu tance se mi připomněla situace s dětmi, kterou jsem nezvládla v klidu.. začala jsem se v ní rýpat.. začaly se objevovat pocity VINY, SELHÁNÍ, SMUTKU...čím víc jsme se v tom nimrala tím více tyto emoce rostly a zvětšovaly se na intenzitě.. všimla jsme si toho a řekla si že tudy cesta nevede..
Zkusila jsem podat všem těm emocím ruku... představila jsme si jako bytosti a podala jim svou ruku.. a šli jsme spolu... NAJEDNOU vše vevnitř utichlo.. byl tam klid a přijetí...
Zeptala jsem se co udělat, abych to příště ustala.. přišla odpověď ZASTAV SE!! Zastav se před tím, než cokoliv řekneš, než cokoliv uděláš!
MEGA uvědomění, pro mne veliký prožitek..
Jak málo stačí.. většinou tyto emoce nechceme, jsou zahlcující a bolestné. Ale i ony nechtějí být v tom samy a hlásí se o pozornost.. někdy stačí se v tom nenimrat ale pobyt s nimi!
Je to velké aniž to zní bláznivě.. stačí podat ruku!