Jsem máma. Jsem žena. A jsem člověk, který se rozhodl žít jinak.

Dlouho jsem vedla úplně běžný, "standardní" život. Pracovala jsem jako obchodní zástupkyně, starala se o domácnost a jela v rytmu, který se ode mě očekával.
Ale někde uvnitř mě něco tiše haslo.
Občas jsem jezdila na mindfulness víkendy ke své kamarádce do Klokočí – a tam se ve mně pokaždé něco rozsvítilo. Jenže po návratu jsem se zase ztratila v běžném shonu.
Pak přišel jeden zásadní seminář s názvem: "Ryba smrdí od hlavy". Vedl ho terapeut, který mi velmi upřímně ukázal, jak žiju – a jak moc žiju v zajetí svých vlastních vzorců. "Nakopal mi zadek". Otevřel mi oči jak hodně žiju v roli oběti a zavděčovače. Bez obalu mi řekl: 

"Snít nestačí. Musíš hejbnout zadkem."

A to mě zasáhlo. Do hloubky. Protože jsem věděla, že má pravdu. Už dřív – na workshopu otužování – jsem si položila tři otázky. A dostala jsem tři jasné odpovědi. Věděla jsem přesně, co chci dělat. Ale moje hlava to tehdy umlčela. Strach. Pochybnosti. Odklady.
Po semináři Ryba smrdí od hlavy se ten hlas vrátil. Silnější. Pravdivější.
Seděla jsem se svou přítelkyní na skalách a svěřila se jí se svou vizí. A ona mi řekla:

"Tak to prostě dělej." A já na to: "Ale vždyť já vlastně nic neumím..." Usmála se a odpověděla:

"To nejdůležitější už máš – sebe. A to ostatní se naučíš po cestě. Nejvíc se naučíš v praxi."

A tak jsem začala. Vytvořily jsme spolu první workshop: Viry v naší hlavě, to mně nakoplo. Potom jsem vytvořila mindfulness pro ženy, Tančírnu a další.

Dnes se věnuji koučinku, skupinovým setkáním, vedení individuálních dýchánků a mindfulness workshopům. A všechno, co dělám, vychází z jediné věci:
hluboké lidskosti, přítomnosti a naslouchání v plné autenticitě se sebou.

Tohle není jen práce. Je to moje cesta. A pokud cítíš, že chceš jít chvíli se mnou – jsi vítána. Nabízím prostor, kde se nesoudí ale naslouchá.